K počátkům hermeneutiky vlastního já

Detailní popis produktu

V roce 1980 Foucault přednesl na Dartmouth College dvě přednášky nazvané „Pravda a subjektivita“ a „Křesťanství a doznání“, v nichž stopuje genealogický původ moderního vztahu k vlastnímu já ve starověkých a raně křesťanských praktikách sebezpytování a doznání. Klíčovým zlomem pro konstituci moderní subjektivity je pro něj proměna delfské zásady gnóthi seauton v klášterní imperativ doznání všech myšlenek a tužeb. Předložený překlad obsahuje kromě obou těchto přednášek také Foucaultovu diskusi s publikem v Berkeley a rozhovor, v němž autor přibližuje cíle své historické analýzy vztahů mezi subjektivitou a pravdou. Spojujícím prvkem těchto textů je Foucaultovo přesvědčení, že jedním z významných politických úkolů současnosti je „politika nás samých.“

MICHEL FOUCAULT (1926–1984) byl historik myšlení, který zásadně proměnil moderní chápání vztahů mezi mocí, věděním a subjektivitou. Jeho dílo se vyznačuje kritickým zkoumáním společenských institucí a mechanismů moci, jež zasahují do života jednotlivce, od vězeňského systému po medicínu a sexualitu. V závěrečném období svého bádání se zaměřil na historicky rozmanité podoby vztahu k vlastnímu já, zejména na techniky, jimiž se subjekt konstituuje ve vztahu k pravdě.