Dějiny náboženského myšlení III : Mircea Eliade
PŘEDMLUVA
Zpoždění, s nímž vychází tento třetí svazek, je způsobeno především zdravotními důvody: již nějakou dobu se stále zhoršuje můj zrak a kvůli nezdolnému zánětu kloubů píši jen s obtížemi. A tak jsem nucen uzavřít poslední část Dějin náboženského myšlení za pomoci několika kolegů z řad svých bývalých žáků.
Jak si čtenář nepochybně povšimne, pozměnil jsem plán ohlášený v Předmluvě ke druhému svazku. Pokračoval jsem v dějinách křesťanských církví až na práh osvícenství a do posledního svazku jsem přesunul kapitoly o rozkvětu hinduismu, o středověké Číně a o náboženstvích Japonska. Věnoval jsem čtyři kapitoly dějinám náboženských představ, myšlenek a institucí v Evropě 4. až 17. století, ale nekladl jsem takový důraz na výtvory, které jsou západnímu čtenáři dobře známé (např. scholastika či reformace), abych se mohl zastavit u některých fenoménů, o nichž se obvykle v učebnicích mlčí nebo jejichž význam je umenšován: heterodoxie, hereze, lidové mytologie a praktiky, čarodějnictví, alchymie, esoterismus. Vyložíme-li je v jejich vlastním duchovním horizontu, nepostrádají tyto náboženské výtvory na zajímavosti a občas ani na velikosti. V každém případě jsou součástí náboženských a kulturních dějin Evropy.
Podstatná část závěrečného svazku Dějin bude věnována archaickým náboženstvím Ameriky, Afriky a Oceánie. V poslední kapitole se pokusím o analýzu náboženské kreativity moderních společností.
Děkuji profesoru Charlesi Adamsovi, který byl tak laskav a pročetl kapitoly XXXIII a XXXV a sdělil mi řadu vzácných postřehů; za interpretaci šíismu a muslimské mystiky, založenou na hermeneutice svého zesnulého přítele Henryho Corbina, jsem nicméně odpovědný já sám. Děkuji svému kolegovi a příteli profesoru André Lacocquovi za péči, kterou věnoval četbě a opravám celého tohoto svazku, i svému nakladateli Jean-Luc Pidoux-Payotovi za trpělivost a zájem, s nímž sledoval práci na tomto díle.
Přítomnosti, lásce a oddanosti své ženy vděčím za to, že jsem přemohl únavu a sklíčenost vyvolané bolestmi a nemocemi. Jen díky ní jsem mohl tento svazek dokončit.
M. E.
Chicagská universita, duben 1983
Obsah
Předmluva . . . 11
XXXI. NÁBOŽENSTVÍ STAROVĚKÉ EURASIE: TURKO-MONGOLOVÉ, UGROFINOVÉ, BALTOSLOVANÉ . . . 13
241. Lovci, kočovníci, válečníci . . . 13
242. Tängri, „Bůh-Nebe“ . . . 15
243. Struktura světa . . . 17
244. Peripetie stvoření . . . 19
245. Šaman a šamanská iniciace . . . 22
246. Šamanské mýty a rituály . . . 26
247. Význam a závažnost šamanismu . . . 29
248. Náboženství severních Asiatů a Ugrofinů . . . 31
249. Náboženství Baltů . . . 34
250. Slovanské pohanství . . . 38
251. Rituály, mýty a náboženské představy starých Slovanů . . . 42
XXXII. KŘESŤANSKÉ CÍRKVE AŽ DO IKONOKLASTICKÉ KRIZE (8.–9. STOLETÍ) . . . 46
252. Roma non pereat... . . . 46
253. Augustin: z Thagasty do Hippa . . . 48
254. Augustinův velký předchůdce: Órigenés . . . 50
255. Augustinova polemická stanoviska. Jeho nauka o milosti a predestinaci . . . 53
256. Kult svatých: martyria, ostatky, poutě . . . . 58
257. Východní církev a rozmach byzantské theologie . . . 61
258. Úcta k obrazům a ikonoklasmus . . . 65
XXXIII. MUHAMMAD A ROZMACH ISLÁMU . . . 69
259. Alláh, deus otiosus Arabů . . . 69
260. Muhammad, „posel Boží“ . . . 73
261. Extatická pouť do nebe a svatá kniha . . . 76
262. „Emigrace“ do Medíny . . . 77
263. Od exilu k triumfu . . . 80
264. Poselství Koránu . . . 82
265. Pronikání islámu do Středomoří a na Blízký východ . . . 85
XXXIV. ZÁPADNÍ KATOLICTVÍ. OD KARLA VELIKÉHO PO JÁCHYMA Z FIORE . . . 90
266. Křesťanství během raného středověku . . . 90
267. Asimilace a reinterpretace předkřesťanských tradic: posvátná královská vláda, rytířství . . . 94
268. Křížové výpravy: eschatologie a politika . . . 97
269. Náboženský význam románského umění a dvorské lásky . . . 101
270. Esoterismus a literární výtvory: trubadúři, Fedeli d’Amore, pověsti o grálu . . . 105
271. Jáchym z Fiore: nová theologie dějin . . . 111
XXXV. MUSLIMSKÉ THEOLOGICKÉ A MYSTICKÉ TRADICE . . . 115
272. Základy většinové theologie . . . 115
273. Šíismus a esoterická hermeneutika . . . 117
274. Ismá’ílíja a povýšení imáma; veliké vzkříšení; mahdí . . . 121
275. Súfismus, esoterismus a mystické prožitky . . . 123
276. Někteří súfíjští mistři; od Dhú-n-Núna k Tirmidhímu . . . 126
277. Al-Halládž, mystik a mučedník . . . 128
278. Al-Ghazzálí a usmíření mezi kalámem a súfismem . . . 131
279. První metafyzikové; Avicenna; filosofie v muslimském Španělsku . . . 133
280. Poslední a největší myslitelé Andalusie: Averroes a Ibn Arabí . . . 137
281. Suhrawardí a mystika světla . . . 141
282. Džaláluddín Rúmí: hudba, poezie a posvátné tance . . . 144
283. Triumf súfismu a reakce theologů. Alchymie . . . 147
XXXVI. JUDAISMUS OD BAR KOCHBOVA POVSTÁNÍ PO CHASIDISMUS . . . 151
284. Sepsání Mišny . . . 151
285. Talmud. Protirabínská reakce: karaité . . . 153
286. éidovští theologové a filosofové ve středověku . . . 156
287. Maimonidés mezi Aristotelem a Tórou . . . 157
288. První podoby židovské mystiky . . . 160
289. Středověká kabala . . . 164
290. Izák Luria a nová kabala . . . 168
291. Odpadlý vykupitel . . . 172
292. Chasidismus . . . 174
XXXVII. NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ V EVROPĚ: OD VRCHOLNÉHO STŘEDOVĚKU PO PŘEDVEČER REFORMACE . . . 177
293. Dualistická hereze v byzantské říši: bogomilství . . . 177
294. Bogomilové na Západě: kathaři . . . 180
295. Svatý František z Assisi . . . 184
296. Svatý Bonaventura a mystická theologie . . . 186
297. Svatý Tomáš Akvinský a scholastika . . . 188
298. Mistr Eckhart: od Boha k božství . . . 192
299. Lidová zbožnost a rizika laických hnutí . . . 197
300. Katastrofy a naděje: od flagelantů po devotio moderna . . . 200
301. Mikuláš Kusánský a soumrak středověku . . . 204
302. Byzanc a Řím. Problém filioque . . . 207
303. Hésychastičtí mniši. Svatý Řehoř Palamas . . . 210
XXXVIII. NÁBOŽENSTVÍ, MAGIE A HERMETICKÉ TRADICE PŘED REFORMACÍ A PO NÍ . . . 215
304. Přežívání předkřesťanských náboženských tradic . . . 215
305. Symboly a rituály jednoho kathartického tance . . . 218
306. „Hon na čarodějnice“ a proměny lidového náboženství . . . 222
307. Martin Luther a reformace v Německu . . . 229
308. Lutherova theologie. Polemika s Erasmem . . . 233
309. Zwingli, Kalvín, katolická reforma . . . 237
310. Humanismus, novoplatonismus a hermetismus za renesance . . . 243
311. Nové zhodnocení alchymie: od Paracelsa k Newtonovi . . . 246
XXXIX. TIBETSKÁ NÁBOŽENSTVÍ . . . 253
312. „Náboženství lidí“ . . . 253
313. Tradiční představy: kosmos, lidé, bohové . . . 255
314. Bˆnismus: střetávání a synkretismus . . . 258
315. Utváření a vývoj tibetského buddhismu . . . 261
316. Učení a praktiky tibetského buddhismu . . . 264
317. Ontologie a mystická fyziologie světla . . . 267
318. Aktuálnost některých tibetských náboženských výtvorů . . . 270
STAV BÁDÁNÍ – Kritická bibliografie . . . 273
Seznam zkratek . . . 319
Rejstřík . . . 321
Ediční poznámka . . . 361